"Pohodové" Vánoce

"Vánoce jsou svátky klidu a míru." Tuhle větičku zná asi většina z nás. O tom, že to není pravda, jsme se mnozí přesvědčili jistě mockrát, ať už při uklízení, shánění dárků, pečení, vaření, balení a zdobení...

"Vánoce jsou hlavně pro děti." To je další z těch zažitých vět. Ano, jako děti máme málo povinností, a tak se jen těšíme a doufáme...

Ale co ty děti, které tolik štěstí nemají? A nemusí to být jen děti z dětských domovů. Někdy nefunguje rodina. Anebo je prostě jen vyšinutá matka.

Zní to drsně, vytahovat v kouzelném předvánočním čase takové věci? Ano. Ale také vím, jak je to důležité. Vánoce jsou svou vypjatou atmosférou, kdy se matky snaží o to, aby vše bylo dokonalé, ať už na fotky, anebo jen podle reklamy v televizi, také svátky tlaku. Manipulace. Naléhání. Toxicity. Kromě dárků a natěšených úsměvů dávají matky zejména svým dcerám pocítit, že dělají málo. Anebo naopak moc.

"Nejez to cukroví, budeš tlustá."
"Další řízek? To bude muset Ježíšek ty nové džíny hned po svátcích vyměnit."
"Kdybys mi aspoň pomohla."
"Všichni chcete krásné Vánoce, ale já jsem tu na všechno sama."
"Jen si to válení užij, dlouho trvat nebude."
"Můžeš mi aspoň s něčím pomoct?"
"Jo, milá zlatá, tohle tě jednou čeká. Budeš lítat jak hadr na holi, a vděk žádný."

Mám pokračovat? Že jsou to normální věty? Nejsou. Ačkoli samozřejmě existují i horší případy, se kterými se můžete setkat v mé knize Mrazivá náruč (nebo i Dokonalé propojení), není v pořádku děti shazovat. Je v pořádku nenechat vše na matce, pomáhat. Já píšu o dcerách, sama jsem jednou z nich. Mrazivá náruč je psychothriller právě o vztahu matek a jejich dcer. Ukazuje, jaké mohou být. A také to, že vše se dá zvládnout. Přežít.

Co vy a vaše matky? Poznáváte se v některých mých příkladových větách?

Krásné a netoxické svátky! Vaše JJ